Za 18 let v práci s otevřenými systémy jsem již přišel na pár pravidel, která jsou předpokladem pro správné a zdárné nasazení, provoz a údržbu software pod open source licencí ve firemním IT.
Absolutně nejvyšší prioritu při výběru software, který má sloužit ve firmě a je pod otevřenou licencí, má velikost komunity. Kolik lidí se okolo vývoje, nasazování, reportování chyb a podpory podílí?
Jako příklad uvádím, že jsme si vybrali pro stavbu webů pro klienty komponent WordPressu, frontendový drag&drop builder Elementor. A to přes to, že byl při výběru reálně horší, než konkurent Oxygen Builder. Bohužel Oxygen měl znatelně menší komunitu. A přes nedostatky, které jsme ze srovnání a článku, videí a recenzí znali, jsme volili šířku komunity. V současnosti má Elementor dle vývojářů přes deset milionů aktivních webů. Existuje k němu kvalitní dokumentace, mnoho rozšíření a to od komernčních subjektů z celého světa.
Komunita se tvoří především okolo jednoduchých a kvalitnějších nástrojů. Nemusí se nutně jednat o top špičkový produkt hned od začátku vývoje. Ale toto je v průběhu času dotaženo právě šířkou open source komunity, která reportuje chyby, dává náměty na funkce, píše vlastní addony a pluginy. Jednoduše lidská masa hraje při výběru software pod open source licencí hlavní roli.
Další aspekt výběru je podpora komerční firmou. Pokud produkt vyvíjí primárně parta nadšenců a tento se pak nepřetaví do komerční firmy, produkt má reálnou naději upadnout. Příkladem může být software pro projektové řízení Redmine, jehož autor nepodpořil svůj software komerční firmou, která by za produktem stála. Proto stabilně Redmine upadá v porovnání s jinými produkty kupříkladu Taiga.io, za kterým stojí komerční subjekt.
Z mých zkušeností téměř upadl v zapomění CMS Joomla!, stejně jako mnou kdysi favorizované FreeBSD. FreeBSD bylo svého času řádově lepší než Linux, ale šířka komunity za Linuxem vyhrála. Stejně tak tomu bylo u Joomla! vs. WordPress souboje otevřených CMS. A ze zkušenosti tomu bude stejně tak u mnoha dalších produktů otevřeného IT.
Existují obskurní a možná skvělé systémy jako například crawler BUbiNG. Může být z laboratoří pro webové algoritmy, ale jeho pouhých 69 hvězd na GitHubu ho předurčuje k zániku stejně jako mnoho dalších miliónů repozitářů IT nadšenců a single programátorů, kteří nedokázali svůj otevřený kód dostat k širokému publiku a stovkám tisíc nasazení.
My vybíráme především otevřený software, který má komerční ambice. WordPress, Grafana, Ubuntu, Elementor, EspoCRM, MariaDB a desítky dalších ať už pluginů, databází jako je Elasticsearch, administrátorských hraček typu Rundeck nebo komplexních nástrojů jako je Kubernetes – za vším stojí komerční subjekty a ne jen parta nadšených vysokoškoláků nebo jednotlivec.
Následně je vhodné nějakou dobu studovat GitHub, počty takzvaných commitů čili příspěvků do kódu od autorů a přispivatelů do softwre, sledovat počty otázek na Stackoverflow k danému kusu software a celkově zjistit stav komunity okolo produktu, který pro svou firmu vybírám.
Pravidla pro výběr systému pod otevřenou licencí se liší od pravidel, která ve světě komerčního uzavřeného software diktují především zohledňovat cenu a splnění co nejvíce ze současných potřeb, aby případný další rozvoj stál co nejméně. Dokud ale nekoupíme komerční software, nezjistíme rychlost a pružnost reakcí jeho dodavatele na naše požadavky.
…………………………………………
David Strejc je ve firemním IT od roku 2004. Byl zakladatelem úspěšné mezinárodní společnosti Easy Software s.r.o., dále pracoval jako architekt v O2, solution designer v T – Mobile.
WPDistro se zabývá profesionálním webovým řešením na systému WordPress (weby, e-shopy, systémy, news zpravodajství, sociální platformy atd.) https://wpdistro.cz/.
AutoCRM je inteligentní CRM modeler pod Open Source licencí, který firma implementuje do středních a větších společností. https://autocrm.cz/.
Mailuju.cz – je systém na rozesílání newsletterů, který se na světovém trhu rozvíjí více jak 9 let. Můžete neomezeně mailovat.
Data v bezpečí – analytické a datové nástroje
